Komorná Božidara

Komorná na Raziberském panství
Představitelka: Tereza Pilchová

Sirotek Božidara pochází z gorolské oblasti a vyrůstala v sirotčinci při klášteře. Do českého království přicestovala jako služebná až s paní Violou, královnou vdovou, jež pojala za druhého chotě svého jihočeského velmože Petra I. z Rožmberka léta Páně 1316. Pobyt na panství krumlovském ale netrval dlouho, protože urozená paní Viola 21. září léta Páně 1317 skonala.

Božidara se tak ocitla bez ochranné ruky, bez práce a v takřka cizím prostředí. Na Krumlově nebylo jiné šlechtičny, jež by její služby využíti chtěla a pán z Rožmberka se k ní také neznal. Protože její rodná mluva toliko byla vzdálena od řeči jihočechů, ostatní čeládka ji neměla ráda. Dokonce se šuškalo o tom, že s paní Violou seznámila se v klášteře, odkud však byla vykázána kvůli hříchu neřestnému, totiž cizoložství a jen díky urozené paní prý unikla trestu.
Zoufalá Božidara již nemohla tyto útlaky dále snášet a se vypravila z panství Krumlovského domů na Těšínsko. Však neznaje kraje zdejšího, šla chudinka na opačnou stranu. V podzimních plískanicích trmácela se větrem a deštěm prochladlá, zoufalá a plná strachu. Najednou se před ní v kopci objevila věž kostela. Zaradovalo se její srdéčko a chladem ztuhlé nohy přeci jen trochu zrychlily. 

Západními dveřmi vstoupila Božidara do chrámu Zesnutí Panny Marie, klesla na zem před oltářem a hořce se rozplakala. Tu přistoupil k ní otec Matouš a vlídně k ní promluvil. Dívka pookřála laskavým slovem kněze a vypověděla mu svůj životní příběh. Otec Matouš přivedl pak děvče na Raziberské panství, kde se ji ujali. Darka - jak ji začali zkráceně říkat - se měla brzy čile k práci. Pomáhala chůvě s dětmi, přidávala ruce k práci i v kuchyni a když se paní Anna dozvěděla, že je Darka znalá i v úpravách vlasů, přijala ji zakrátko jako komornou.