Díl dvacátý druhýTurnaj Alžběty Richenzy
Těžko je nyní v Království Českém. Nejenže vlivem častých dešťů úroda jest špatná již několikátý rok za sebou, v zemi roste hlad, bída a choroby, navíc vzbouřená šlechta v čele s Jindřichem z Lipé otevřeně vystupuje proti králi Janovi. Mnoho urozených pánů, dříve přátelstvím spojených i s domem Raziberským, stojí na straně zrádců a proti koruně zbrojí. I přesto však rozhodl se Jan z Raziberka dostát své povinnosti a vstupit do jámy lvové, tedy jako královský vyslanec účastnit se tradičního turnaje Její Milosti Alžběty Richenzy, někdy královny české a polské, ve věnném městě jejím, Jaroměři. Podpořili jej i další věrní šlechtici krále Jana z domu Holstein-Jülich.
Po příjezdu však znatelný chlad ze všech přívrženců královniných poznati byl a družina Raziberská evidentně mezi radostně vítané hosty patřiti již nebude, neboť patřičná úcta vyslanci královskému projevena nebyla. Rozhodli jsme se tedy využít čas na turnaji strávený pro potřebné politické jednání s jinými pány přítomnými.
Po dlouhé době měli jsme možnost opět se viděti s dobrým přítelem, Otcem Rudolfem. V páteční podvečer přivedl Otec Rudolf přítele svého, by jej u Raziberka představil. Mladý šlechtic František ze Sukolomi se svými nejbližšími družiníky pozváni byli k tabuli a pánové obou domů pohovořili si o svých představách a budoucí možné spolupráci. Snad alespoň malý záblesk dobra a cti bude možno z tohoto turnaje si odvézti.
Časně zrána druhého dne konala se mše svatá pod vedením Otce Rudolfa. Během dopoledne započala se bojová klání ku potěše dam na tribunách. Dámy odměňovaly bojovníky květinami, věnci i drobným občerstvením. Po poledni spustil se prudký déšť a pršelo mnoho hodin. Bojovníky udatné nepřízeň počasí neodradila a statečně bojovali o přízeň dam mezi prudkými kapkami. Celý však prostor ležení počal se plniti vodou, neboť země přesycena častým deštěm již nemohla dále vodu přijímati. Raziberské ležení nebylo pohromy ušetřeno a takřka vodní příkop kolem dokola se vytvořil a nebylo tedy možno suchou nohou ke stanům se dostati. Lze to snad bráti jako znamení? Dobré však či zlé?